PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Němečtí DEADLOCK, kterým se mě svým rafinovaně namíchaným koktejlem s hlavními ingrediencemi v podobě symfonického black metalu a našlapaného metalcoru podařilo získat, jsou po necelých dvou letech zpátky, aby ještě více rozvinuli svoji vizi fúze zdánlivě neslučitelných proudů v metalové muzice. Tentokrát už s plnou podporou hlasu Sabine Weniger, která na předchozí nahrávce pouze hostovala v několika skladbách.
V současnosti tedy už šestice se na své nové desce nepouští do žádných dalších stylových kotrmelců. Své místo si již našla a nyní nastává čas pro zdokonalování vlastního hudebního rukopisu. V něm hrají prim opět metalcoreové rify s velmi silnou inklinací k výrazné melodice. Právě tato se čím dal více tlačí do popředí na úkor symfoblackových prvků. DEADLOCK se tak na „Wolves“ definitivně rozhodli jít spíše cestičkou vyšlapanou v devadesátých létech zejména dnes tolik citovanými švédskými thrashovými kapelami. Ony vzpomenuté prvky z atmosférického black metalu se nyní omezují pouze na orchestrální intra a mezihry, které bohužel vyznívají dost plasticky a klišovitě. Škoda, že v tomto směru kapela až příliš bazíruje na snaze znít velkolepě a monumentálně. Zatímco na „Earth.Revolt“ byl tento aspekt hudby německých ve velice přijatelné symbióze s ostatními částmi celku, nyní vše zní až příliš šroubovaně a především bez specifické (post)apokalyptické atmosféry, kterou disponoval albový předchůdce.
Těchto momentů však naštěstí není zas příliš mnoho na to, abych pohřbily nesporné kvality kapely. DEADLOCK se přeci jen výrazně více věnují tomu, co jim jde nejlépe. Ostrým rifům a podařeným melodiím. Nyní už plnohodnotná dvojice vokalistů táhne celé album směrem k mnohem větší hitovosti a především hlas Sabiny nejednou evokuje dnes populární gothicrockové kapely jako například WITHIN TEMPATION či EVANESCENCE. Protože k uvedeným spolků zrovna přílišné sympatie nechovám, jsem rád, že v případě DEADLOCK se prozatím jedná pouze o ovlivnění na úrovni práce s vokálními linkami. Nicméně ani němečtí se nebrání tvorbě potenciálních hitů schopných rotace ve vůči tvrdé hudbě čím dál přístupnějším médiím. Hovořím především o skladbě s pořadovým číslem tři – „Code Of Honor“, ke které byl patrně i za tímto účelem pořízen pohříchu nepříliš nápaditý videoklip. Píseň nepostrádá správný tah a v dobrém smyslu i velice chytlavý refrén. Zároveň slouží jako názorná ukázka aktuálního tvůrčího rozpoložení DEADLOCK.
To je pravda, na rozdíl od situace před dvěma lety, pro mne lehkým zklamáním a zároveň i předpokladem, že s další tvorbou této kapely se nejspíše začnu míjet. Navzdory tomu „Wolves“ není rozhodně špatnou deskou. DEADLOCK se na ní prezentují jako vyzrálá kapela s jasným pohledem na věc a především strategií. Schopnost tvořit zdařilé melodie jim zůstala, k čemuž ještě přidali prozatím stravitelnou špetku podbízivosti a schopnosti absorbovat aktuální trendy v metalové muzice.
DEADLOCK se na nové desce prezentují jako vyzrálá kapela s jasným pohledem na věc a především strategií. Schopnost tvořit zdařilé melodie jim zůstala, k čemuž ještě přidali prozatím stravitelnou špetku podbízivosti a schopnosti absorbovat aktuální trendy v metalové muzice.
7 / 10
Sabine Weniger
- vokály, klávesy, programování
Johannes Prem
- vokály
Sebastian Reichl
- kytara, klávesy, programování
Gert Rymen
- kytara
Tobias Graf
- bicí
Thomas Huschka
- basa
1. World Domination
2. We Shall All Bleed
3. Code Of Honor
4. Losers' Ballet
5. Dark Cell
6. Crown Of Creation
7. End Begins
8. As Words To Bullets
9. Praeludium II
10. Bloodpact
11. To Where The Skies Are Blue
Bizzaro World (2011)
Manifesto (2008)
Wolves (2007)
Earth.Revolt (2005)
Deadlock / Six Reasons To Kill (split CD) (2003)
The Arrival (2002)
I`ll Wake You, When Spring Awakes (MCD) (2000)
Deadlock (7'' vinyl) (1999)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Lifeforce Records
Stopáž: 46:44
Produkce: Sebastian Reichl
Studio: Slaughter's Palace
Super album ! Nema chyby !
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.